Očkování proti chřipce pro sezonu 2021/2022

Od 2. poloviny října očkujeme proti chřipce.

Chraňte se včas před propuknutím chřipkové epidemie. Po příchodu do čekárny se hlaste na očkování sestřičce. Očkování mají hrazené z veřejného zdravotního pojištění pacienti od 65 let, pacienti s chronickým onemocněním srdce, plic, onemocněním ledvin a diabetici. Dále pacienti po splenektomii ( odstranění sleziny) a pacienti po transplantaci kostní dřeně.

OČKOVÁNÍ PROTI PNEUMOKOKŮM  PROBÍHÁ CELOROČNĚ

Od 1/9 2017 mají pacienti nad 65let plně hrazeno očkování proti pneumokokům konjugovanou vakcínou Prevenar 13.

Očkování vakcínou Prevenar 13 proti pneumokokovým onemocněním pomáhá chránit před 13 typy pneumokoků, včetně nebezpečných typů 19A a 3. Bakterie Str. pneumoniae je nejčastějším původcem komunitní pneumonie, vakcína chrání i proti nejhorší formě - invazivnímu pneumokokovému onemocnění způsobenému citlivými kmeny pneumokoka.

Očkování mohu doporučit pacientům s oslabením imunitního systému a pacienti v riziku onemocnění.

Očkování pomáhá chránit proti chřipce, což je závažné infekční onemocnění, postihující lidi všech věkových kategorií. Závažně probíhá zejména u starších a chronicky nemocných osob. I u očkovaných může dojít k nákaze chřipkou, průběh onemocnění je však podstatně mírnější a kratší. Nedochází k závažným komplikacím chřipky, jako je např. zápal plic či poinfekční postižení srdce či ledvin. Chřipka je virové onemocnění, nedá se tedy léčit antibiotiky.

Epidemie chřipky se většinou objevují v chladných měsících, nejčastěji v průběhu listopadu až února. Nejvhodnější doba k očkování je říjen, očkovat lze většinou až do konce kalendářního roku. Je možné dohodnout očkování celých pracovních kolektivů. 

Příznaky chřipky: Vysoké horečky až 40°C, celková schvácenost, silná únava, bolesti hlavy, svalů, kloubů. Celková doba nezbytné pracovní neschopnosti v případě onemocnění je minimálně 7-10dní.

Mýty týkající se škodlivosti očkování přitom odborníci považují za jeden z hlavních důvodů, proč se dlouhodobě nedařilo zvýšit proočkovanost populace v České republice nad 5 %. Oproti tomu například v Německu, Francii, Velké Británii a dalších státech západní Evropy se proočkovanost pohybuje nad 20 %. Ročně přitom na chřipku a komplikace s ní spojené zemřou v ČR zhruba dva tisíce lidí.

Mýtus č. 1: Chřipka je banální nemoc a pro zdravého člověka nemá očkování smysl.

Fakt: Hodně lidí si plete chřipku s nachlazením. Chřipka má o dost těžší průběh a může mít řadu komplikací. Ročně si v Česku vyžádá 2 tisíce mrtvých. Ten, kdo je očkován, nechrání jen sebe, ale i své okolí, protože nemůže nikoho nakazit. Očkování je proto vhodné pro všechny.

Mýtus č. 2: Očkování jsem odstonal, určitě mne nakazila vakcína.

Fakt: Očkovací látky používané v Česku jsou neživé a nikoho nakazit nemohou. Pokud člověk po očkování onemocní, měl už nejspíš chřipkový virus v sobě a ten se projevil až po pár dnech.

Mýtus č. 3: Vakcíny nefungují - nikdo neví, jaký virus letos přijde.

Fakt: Přesný typ viru opravdu předem nikdo nezná. Vakcína je ale vyrobena tak, aby chránila před třemi kmeny virů, jejichž výskyt odborníci považují za nejpravděpodobnější. Díky tomu je účinnost přes 90 %.

Mýtus č. 4: Očkování snižuje přirozenou imunitu organismu.

Fakt: Vakcína imunitní systém posiluje, nastartuje v něm výrobu protilátek.

Mýtus č. 5: Očkování může vyvolat vážné nežádoucí účinky.

Fakt: Někdo může po očkování pociťovat bolest hlavy, svalů nebo únavu, nicméně nesrovnatelně menší než při chřipce. Kritici občas varují před tzv. Guillain-Barrého syndromem, který může způsobit ochrnutí. Riziko je ovšem 1:1 000 000. U chřipky jsou rizika mnohem větší.