15.02.2016 20:45

OČKOVÁNÍ NEZPŮSOBUJE AUTISMUS

Očkování nezpůsobuje autismus

Prof. MUDr. Roman Chlíbek, PhD.

Diskuse k problematice možné souvislosti povinného očkování se zvýšeným výskytem autismu u dětí byla odstartována dominantně na základě studie britského lékaře dr. Andrewa Wakefilda z roku 1998. Bohužel data v této publikované studie byla upravována s úmyslem získat velká finanční odškodnění za domnělé "nežádoucí účinky". Přestože tato chybná studie byla již vyškrtnuta z odborného lékařského časopisu Lancet a lékař byl kvůli svému pochybení vyřazen z registru General Medical Council, mnoho rodičů se stále ještě zbytečně obává této neodůvodněné spojitosti. Např. Jefferson a kolektiv (Lancet Infect Dis 2004; 4: 84-90) provedli metaanalýzu pěti studií, které porovnávaly podávání vakcín s obsahem hliníku v porovnání s vakcínami bez pomocné látky a nenašli důkaz, že by hlinité soli ve vakcínách způsobovaly nějaké závažné nebo dlouhotrvající reakce.

Doposud žádná z provedených  validních vědeckých studií tuto možnou souvislost očkování se zvýšeným výskytem  autismu nepotvrdila. K podobným závěrům došla řada studií provedených v  poslední době. Jednou z nich je australská studie, publikovaná Taylorem v  květnu 2014 v prestižním recenzovaném lékařském časopise Vaccine (Taylor LE  et al., Vaccine 2014; 32:3623-3629). Autoři práce deklarovali žádný možný  střet zájmů s výrobci vakcín nebo farmaceutickým průmyslem. Jednalo se o  meta-analýzu 10 prací (prospektivní i retrospektivní studie provedené v letech  2002- 2007 v UK, Dánsku, Japonsku, Francii, USA a Polsku) hodnotících  potenciální riziko spojitosti očkování v dětském věku s rozvojem autismu a  všech poruch autistického spektra (ASD). Studie hodnotily možný vliv očkování  proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím (tzv. MMR vakcína), očkování proti záškrtu,  tetanu a černému kašli, také vliv rtuti ve vakcínách. V práci bylo analyzováno  1 256 407 dětí v pěti kohortových studiích a 9 920 dětí v pěti studiích případů  a kontrol. Celkem se jednalo o více jak 1,2 miliony sledovaných dětí. Autoři  práce došli k závěru, že jednotlivé hodnocené složky očkovacích látek  (thiomersal, rtuť), ani očkování kombinovanou vakcínou proti spalničkám,  zarděnkám a příušnicím nevede ke vzniku autismu nebo poruch autistického  spektra.
Další recentní práce z ledna  2015, autorů Uno Y a kolektivu z Japonska (Uno Y et al. Vaccine  2015;33:2511-2516) potvrdila neopodstatněnost obviňování očkování z vzniku  autismu. V této studii případů a kontrol bylo hodnoceno 189 osob s autismem a  224 kontrol, srovnatelné co do věku a pohlaví. Byl hodnocen možný vztah mezi  časnou vakcinací v dětství proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím a vznikem  autismu u případů a kontrol. Hodnocení, hodnocení probíhalo v 1., 3., 6., 12.,  18., 24. a 36. měsíci věku dítěte. Mezi oběma skupinami nebyl nalezen statisticky  významný rozdíl v počtu vakcinací ani v množství konzervační látky  (thiomersal), kterému byly během očkování vystaveny. Závěr hodnocení jasně  indikuje, že MMR očkování, ani časná aplikace vakcíny ani expozice thiomersalu  nezvyšují riziko vzniku autismu, respektive poruch autistického spektra. K  podobným závěrům došly také práce autorů provádějících výzkumy v této oblasti,  publikované v letech 2001, 2004, 2010 v uznávaných vědeckých časopisech (DeStefano  F. et al. Pediatrics 2004;113:259-266, Smeeth L. et al. Lancet  2004;364:963-969, DeWilde S. et al. Br J Gen Pract 2001;51:226-227, Price CS.  Et al. Pediatrics 2010;126:656-654).
Vyvolávající faktor vzniku  autismu a poruch autistického spektra není stále znám, ani patogeneze  onemocnění. Předpokládá se multifaktoriální příčina, určitou roli sehrává také  genetická predispozice. O to více se lékařský výzkum zaměřuje na hodnocení  vztahu očkování a vzniku autismu. Nárůst autismu je pozorován v řadě zemí světa  i přes to, že původně obviňované látky ve vakcínách, jako je thiomersal-rtuť,  se v těchto zemích, včetně České republiky, již dlouhou dobu nepoužívají. Je  pravda, že např. v USA, dochází k nárůstu počtu dětí s poruchami autistického  spektra. Proto  se tímto problémem v USA  vážně a dlouhodobě zabývají. V letech 2001-2012 sledovali očkované děti, kterým  byla aplikována žádná, nebo jedna a nebo dvě dávky MMR vakcíny v období od  jejich narození do 5 let jejich věku, včetně sledování výskytu autismu u jejich  starších sourozenců. Do sledování bylo zařazeno dosud historicky nejvíce dětí,  jednalo se celkem o 95 727 dětí a sledování probíhalo napříč celou zemí.  Jednalo se o nezávislou retrospektivní kohortovou studii financovanou americkým  Státním institutem duševního zdraví a Státním zdravotním ústavem. Výsledky byly  publikovány v dubnu 2015 v čísle 15 časopisu americké lékařské společnosti, v  jednom ze světově nejuznávanějších lékařských časopisů, JAMA (Anjali A. et  al. Autism Occurence by MMR Vaccine Status Among US Children With Older  Siblings With and Without Autism. JAMA 2015;313(15):1534-1540). Ve studii  bylo identifikováno celkem 994 (1,04 %) případů autismu u všech sledovaných  dětí a 1929 dětí (2,01 %) ze všech sledovaných mělo doma staršího sourozence s  autismem, přičemž 134 z nich mělo diagnostikován autismus také. Vzhledem k  obavám rodičů při výskytu autismu v rodině (starší autistický sourozenec) při  očkování dalšího dítěte, byla zvláštní pozornost věnována právě těmto dětem.  Mezi sledovanými dětmi byly děti očkované jednou nebo dvěma dávkami MMR vakcíny,  ale také děti, které proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím nebyly očkované.  Proočkovanost sledovaných dětí MMR vakcínou byla ve věku 2 let 84%.  Proočkovanost dětí s autistickým starším sourozencem byla 73%. Ve studii bylo  analyzováno riziko vzniku autismu u všech sledovaných dětí ve věku 2 let a  znovu ve věku 5 let. Zároveň bylo hodnoceno riziko vzniku autismu u  neočkovaných dětí, u dětí s jednou a u dětí se dvěma dávkami vakcíny. Studie ve  svých výsledcích neprokázala souvislost MMR vakcinace a vyššího rizika vzniku  poruch autistického spektra u dětí, neprokázala vyšší riziko ani u očkovaných  dětí s rodinou zátěží (autismus u staršího sourozence), tedy u dětí kde lze  předpokládat jistou genetickou zátěž.

—————

Zpět


Kontakt

MUDr. Ivana Hodaňová

Mahenova 13
Blansko
67801


+420 516 412 042